Hlavní stránka Technika a technologie
Galaktické Impérium filosofie historie struktura osobnosti technika temná strana kultura

Impérium - to je synonymum pro technický pokrok. Především vojenská technika se vyvinula do podoby, o jaké se za Staré republiky nikomu ani nesnilo!


Seznam techniky a technologiÍ

AT-AT

AT-ST

Dark Trooper

Druhá Hvězda smrti

Executor

Hvězda smrti

IG-88

Imperiální hlídkový droid, typ IV

ISD

IT-O

MSE-6

Probot

RA-7

Raketoplán třídy Lambda

Stormtrooper

TIE


Čelní pohled na ISD

TIE Fighter odlétávající od ISD

ISD ukotvené v loděnici

Skica ISD

ISD pronásleduje povstaleckou loď

empire_laser_ship.wav


Imperiální hvězdný destruktor třídy Imperator I (Imperator I Class Imperial Star Destroyer)

Imperiální hvězdné destruktory byly páteří výzbroje Imperiální flotily. Ve šťastnějších časech Impéria byly příležitosti spatřit tyto kolosální lodě tak časté, že byly ISD všeobecně nazývány "císařovými vlajkovými křižníky". A opravdu - symbolický dýkovitý tvar dával vědět obyvatelům každé planety říše, že jejich drahý císař má pod dohledem každičký parsek vesmírného prostoru a že se není třeba pod jeho láskyplným dohledem něčeho bát.

ISD byly oproti svým předchůdcům nesrovnatelně rozměrnější, honosily se výkonnými turbolasery a nosily ve svých útrobách mračna TIE fighterů. Palebná síla jednoho křižníku převyšovala možnosti obranných systémů většiny planet, a pro jediný ISD tak nebyl problém proměnit v řádu hodin povrch planety v apokalyptickou scénu. Křižník, zpravidla 1,6 kilometru dlouhý, býval osazen 60 turbolaserovými sídly a 60 bateriemi iontových děl. Iontová děla, podobná těm v planetárních obranných soustavách, dávala hvězdným destruktorům schopnost neutralizovat energetické systémy pronásledovaných lodí a posléze provést výsadek do týlu zdecimovaného nepřítele.

Každý destruktor většinou nesl tři eskadry TIE fighterů pro obranu a útok v přilehlém prostoru, (v pozdějších letech) dvě eskadry TIE Interceptorů, dále jednu bombardovací TIE eskadru, osm Imperiálních raketoplánů, celou divizi stormtrooperů i s 15 transportéry, stavební materiál, průzkumníky, pozemní artilerii, skupiny AT-AT a AT-ST, orbitální tepelné štíty, útočné dělové čluny, opravná plavidla, sondy, 10 projektorů tažných paprsků, propracovaný systém senzorů, komunikační zařízení a mnoho dalšího.

Jako řídící středisko lodi sloužila ISD vrchní velitelská věž s párem typických štítových generátorů. Hlavnímu můstku, situovaném ve středu přední stěny věže, vévodil rozlehlý širokoúhlý průhled, který poskytoval výborný přehled o průběhu bojové situace. Podobně jako na ostatních větších imperiálních plavidlech, analytičtí, navigační, bojoví a řídící důstojníci byli umístěni v zapuštěných prostorách po okrajích hlavní palubní podlahy. Po ní se svého času procházely i legendy jako Darth Vader či Velkoadmirál Thrawn.

Spodní strana Imperiálního hvězdného destruktoru obsahovala dvě startovací prostory, obě podél osy lodi. Větší z nich byla dostatečné velikosti pro přistání či zajmutí jakéhokoli plavidla až do velikosti Corellianské korvety. Z této kapsy startovali kromě TIE i sondy, kladené z nosných roštů umístěných podél široké vertikální šachty, která sahala až hluboko do útrob destruktoru.

V pozdější letech byli představeni nástupci původního osvědčeného modelu Imperator I - typy Imperator II a III. Ty však vycházely ze stejného návrhu, lišily se prakticky jen ve zlepšených technických parametrech. ISD lze označit za fenomenálně úspěšné plavidlo. V loděnicích Kuatu se sice v dávno minulých dobách zrodil, aby se stal náhradou nevyhovujících dosluhujících republikových lodí, nakonec však tyto stroje ještě bránily skomírající Imperiální pozůstatek či je v době invaze Vongů s povděkem užívali novorepublikoví parazité (Ti barbaři nechali prachbídného pašeráka Boostera Terrika zneuctít ocelově šedý povrch jednoho destruktoru nátěrem červené barvy!!!). Imperiální hvězdné destruktory se tak přes veškerá úskalí staly takřka nesmrtelnými.

Schéma ISD