Hlavní stránka Počítačové hry, s důrazem na Impérium
Galaktické Impérium filosofie historie struktura osobnosti technika temná strana kultura

Svět Star Wars dal vzninout již mnoha počítačovým hrám. Některé z nich jsou dokonce takovými skvosty, že mohou zaujmout i hráče, kteří zatím Star Wars neholdují. V této sekci je věnován důraz především hrám, ve kterých se objevují reálie Impéria.


PrŮvodce PoČÍtaČovÝmi hrami

Empire at War

Jedi Knight II: Jedi Outcast


Obal hry

Ukázka úvdoního menu

Pohled na bitevní stanici

Imperiální flotila

Flotila a Hvězda smrti

Tartan Patrol Cruiser

Pozemní akce

AT-AT v akci

Duel mezi lordem Vaderem a Obi-Wanem Kenobim

Galaktická mapa

Detail planety v galaktické mapě


Empire at War

Fanoušci Hvězdných válek se s uvedením EaW konečně dočkali první kvalitní strategie, která v portfoliu Star Wars her do té doby citelně chyběla. Popravdě - čekalo se na ní trochu jako na smilování. Předcházející dva pokusy o ztvárnění bitev v universu Hvězdných válek totiž dopadly poněkud neslavně. Jen hrstka lidí si dnes vzpomene na hru Force Commander, která byla pro LucasArts na poli trojrozměrných real-time strategií naprostým debaklem. O něco známější jsou Galactic Battlegrounds, u nichž vývojáři přepracovali engine Age of Empires II tak, aby se po izometricky viděné bitevní ploše místo středověkých rytířů proháněli stormtroopeři. Toto znásilnění samozřejmě nedopadlo ani zdaleka dobře. Hra sice nabízela všechny klady Age of Empires II, ale každému je jasné, že bitvy ve Star Wars probíhají poněkud dynamičtěji než směšné šarvátky několika středověkých barbarů. Osobně jsem na Galactic Battlegrounds zanevřel poté, co jsem díky bláhovému přesvědčení, že AT-AT snad něco vydrží, málem spáchal sebevraždu.

Dobové zasazení

Nuže máme tu Impérium ve válce. Nacházíme se právě v prvních letech Galaktické občanské války, kdy slavné Galaktické Impérium začínají trápit špinaví Povstalci. Z technologického i dějinného hlediska jde o zajímavé a nepříliš probádané období. Klasická filmová trilogie totiž začíná až na konci této historické etapy, zatímco nová trilogie končí ještě dávno před jejím započetím. Důsledkem toho je, že budeme pracovat nejen s tehdy aktuální technikou klasického Impéria, ale také sem tam narazíme i na staré a zašlé vykopávky z Klonových válek. Abych se tak trochu přiznal, tato skutečnost pro mě byla nejprve takovým menším zklamáním, neboť jsem se těšil, že si v EaW již budu moci sáhnout například na Executor či to zastaralým povstaleckým X-wingům natřít s TIE/D Defendery. EaW si mě nakonec však stejně získalo. Navíc si snad svoje představy splním v již ohlášeném datadisku Forces of Corrupution.

Vesmírné bitvy

V Empire at War se bojuje v chladné prázdnotě vesmíru, na rozmanitých planetách i na taktické mapě galaxie. Začněme tedy naší exkurzi právě v onom prázdném vesmíru. Záhy každý zjistí, že vesmír není ani chladný ani prázdný. Lidé z Petroglyphu totiž osadili vesmírný prostor kolem planet všelijakým haraburdím. Vaše stroje se tak například budou muset proplétat poli asteroidů, ve kterých již před vámi uvízly méně šťastné lodě. K tomu je nutné připočíst i lokální výskyt mlhovin(!). Vesmírný prostor tedy nevzhlíží ani na poměry Star Wars příliš realisticky, ale za to se na něj pěkně kouká a hezky se v něm hraje. A hrát se bude tak, že hořící trosky jej brzy ohřejí na únosnou mez. Do boje za zničení soupeřovy flotily či popřípadě i jeho vesmírné stanice budete muset nasazovat své jednotky velmi uváženě. Tvůrci totiž vsadili na velmi dobrý nápad, kterým je limitování množství jednotek na mapě, s tím, že v případě jejich zániku si můžete z hyperprostoru přivolat posily. Ačkoli se mi to z počátku nezdálo, brzy jsem přišel tomuto efektnímu a efektivnímu nasazování jednotek na chuť. Například u obřích Imperiálních hvězdných destruktorů, které v rozporu s filmovou předlohou nejsou ani zdaleka schopny šílenou rychlostí lovit Millenium Falcon nad Tatooinem, trvá podsvětelný transport opravdu dlouho. Bitvy ve vesmírném prostoru jsou opravdu povedené a velmi dobře imitují filmový zážitek. Ani dvojrozměrné zpracování prostoru příliš nezamrzí, naopak to více odpovídá filmům, kde jsou všechny lodě také seřazeny do horizontálních hladin. Tvůrci hru navíc vybavili možností přepnutí do „filmového módu“, kdy se kamera pokouší různými nájezdy a prostřihy umocnit váš divácký prožitek. Je to taková roztomilá zbytečnost, která občas zabírá kraviny.

Flotily

Na obou stranách konfliktu je relativně velké množství plavidel. Naštěstí si tvůrci pro vesmírnou část hry vymysleli jen pár nových modelů, tudíž většina plavidel je Star Wars fanouškům již známá z filmů či EU. Jedinou věc, kterou bych skladbě jednotek vytknul, je zařazení typicky imperiálních Nebulonů do flotily Povstání, neboť tyto lodě vyráběla říše a Rebelové disponovali pouze několika ukořistěnými kusy. Ve filmech se bohužel objevili na straně Povstalců. Radostí je používání různých speciálních schopností některých plavidel. Gravitační studny, tažné paprsky, seismické nálože i Hvězda smrti a jiné technické hračky mě nutí chrochtat blahem.

Pozemní boje

V porovnání s opravdu skvělým zpracováním vesmírných bitek působí pozemní část hry jako twi’lek bez lekku. Snad největší jizvou je použití hloupého a statického systému nasazování jednotek do boje. Stejně jako ve vesmírných bitvách, i na planetách jste omezováni limitem. To by nebylo nic tak strašného, ovšem pouze v případě, že byste hrou nebyli nuceni vysazovat své jednotky jen na pevně určených shromaždištích, které musíte před tím zabrat. Tvůrci se nejspíš snažili mírně zvýhodnit obránce, ale v žádném případě se jim to nepovedlo. Dokážu si živě představit, jak by bylo skvělé, kdyby pozemní bitvy probíhaly způsobem á la Episoda II či III, kdyby hráč mohl transportovat, podobně jako ve vesmírné části hry, své jednotky přímo na místo určení. Ne. Takhle jsme bohužel nuceni vysadit svůj oblíbený kráčivý kolos AT-AT pěkně daleko od hlavních bojů a čekat věčnost, než dorazí tam, kam má. Navíc už tak přemrštěně silná pěchota nepřítele vám může kdykoli pracně vybudované shromaždiště sebrat. Snad kvůli velkému množství a rozmanitosti planet jsou jejich povrchy dle mého názoru zpracovány dosti slabě. Vaše jednotky se mohou pohybovat jen v jakýchsi plochých korytech, sem tam narazí na nějakou nevzhlednou domorodou usedlost, houf pálících domorodců, obrané věže. To vše, aby se úzkými cestičkami nakonec dobabrali nepřívětivým podnebím k protivníkově základně, která je uvítá zvednutým štítem a zoufalou obranou. Opravdu bezva.

Pozemní armády

U skladby pozemních armád mi šly nejvíce proti srsti imperiální tanky 2-M na repulsorech, které byly vytvořeny přímo pro EaW. Vzhledem k obecně známé zatíženosti Impéria na chodící stroje bych si místo nich představoval například AT-PT, je to ovšem jen můj osobní názor. I celkově se mi však na složení jednotek Povstalců nelíbí až příliš okatá snaha přímo přebít vše, co má Impérium, i když to jde proti možnostem i duchu ozbrojených složek Aliance. Názorným příkladem jsou opět modely vytvořené jen pro Empire at War – těžký povstalecký tank T4-B, který si ve více kusech dokáže poradit i s nezdolným AT-AT(!), a odpalovač protonových torpéd MPTL-2a. Abych však jen nehanil, pozemní boje nejsou zas tak špatné a tak trochu je zachraňují hrdinové. Je skvělé pozorovat souboj na světelné meče mezi lordem Vaderem a generálem Kenobim, s tím že při staříkově smrti se z masky lorda Vadera ozve důvěrně známá replika o tom, že tohle je opravdu skvělý den.

Galaktická taktická mapa

Na silně zjednodušené mapě galaxie zažijete snad většinou ještě větší nervy než přímo v boji. Vyhrát jednu bitvu je totiž jedna věc, ale dovést do konce válku je neporovnatelně těžší. Protivník se jako mrchožrout sesypává na vaše slabé místo a často jsem si při hře za Impériu kladl otázku, kde na to ti Povstalci berou. Jinak je ovšem tato část hry velmi zábavná a propracovaná.

Závěr

Empire at War je pro každého fanouška SW povinností a je to opravdu dobrá hra. Má spoustu kladů a jenom málo záporů. Proč však nejsem nadšený? Myslím, že jí chybí jedna vlastnost, která by jí dělala výjimečnou. Nemá totiž potenciál k tomu, aby se stala kultovní, neboť do světa Hvězdných válek nepřináší po ideové stránce nic nového a převratného. Jen jej velmi dobře a důstojně využívá. Sice lze od strategie v tomto ohledu jen stěží něco čekat, ale přesto...

Pálící Hvězda smrti